Syntetická práce o náboženských a duchovních dějinách Čech v období vlády Jagellonců (1471–1526). Macek v této knize zkoumal mnohovrstevnatý náboženský, kulturní a společenský život dvojího lidu (katolíků a utrakvistů) ve vírou rozdělené české společnosti, jíž vládli katoličtí králové, podporovaní husitskou většinou. Náboženské dějiny zahrnují v Mackově pojetí dějiny každodenních politických střetů, historii učené i laicke, nábožensky ovlivněné literatury, intelektuálních univerzitních debat, lidové zbožnosti, konfesní tolerance a hledání nových vizí uspořádání společnosti (humanismus, asketismus Jednoty bratrské).